Život s tyranem je peklo na zemi
Chtěla bych se s vámi podělit o příběh, který jsem nedávno zažila. Objednala se ke mě paní na výklad karet. Důvodem její návštěvy byl nalezený pokladní lístek od prstýnku, který našla svému muži v kapse. Měla mít za týden narozeniny a chtěla si ověřit, jestli byl prstýnek koupený pro ni. Paní bylo okolo čtyřiceti let, v obličeji velice utrápená a její strhané rysy jí dělaly o deset let starší. Zamíchala jsem karty, a měla jsem jasno. Povídám: "Ten prstýnek nebyl určen Vám, ale pro manželovu milenku. Je mladší, než jste Vy. Je mi to líto." Dále jsem jí sdělila: "To není ještě všechno, Váš manžel je tyran, který Vás fyzicky napadá a pokud si to necháte líbit i nadále, můžete skončit s trvalou invaliditou. Dělejte s tím proboha něco, než bude pozdě." Paní začala plakat a částečně se rozpovídala, že splácí barák na hypotéku a že není tak snadné od muže odejít. Povídám ji: "Milá paní, je to vaše volba, ale Vaši budoucnost nevidím dobře." Při výkladu karet vyžaduji, aby si klient vypnul telefon. To se stalo této paní osudným. Rozloučili jsme se. Po zapnutí telefonu paní zbělela hrůzou, a zoufale se na mě podívala. Řekla mi, že jí volal manžel. Popřála jsem jí hodně štěstí, a poprosila jí, aby mi dala vědět, jaký dárek dostala k narozeninám, že je to pro mě zpětná vazba. Pak jsme se rozloučily. Netrvalo to dlouho a najednou zazvonil zvonek. Otevřela jsem, ale k mému překvapení za dveřmi nestála ona paní sama. Byla i se svým tyranem. V jejích očí byl děs. Její manžel na mě začal zvyšovat hlas a arogantně zjišťoval, co jsem jí řekla, a kolik si za své služby beru. Zachovala jsem se profesionálně, a muže jsem s úctou vypoklonkovala. Jelikož tyran u mě neuspěl, vylil si vztek na své ženě. Udeřil jí surově do obličeje. Poté oba odešli. Byla jsem z toho v šoku. Bála jsem se o tuto ženu a byla to nejhorší noc v mém životě. Hned ráno jsem jí volala, jestli je v pořádku. Říkala, že to musí urychleně řešit, a že jsem měla ve všem pravdu. Omlouvala se, že tam přišla s mužem, ale že neměla na vybranou. Už venku ji udeřil za to, že měla vypnutý telefon a jestli mu neřekne, kde byla, že to bude její konec. Zanedlouho mi tato žena volala. Prstýnek skutečně nedostala, ale zato dostala domácí pekárnu. Může tak svému manželovi péct domácí chléb a doufat, že když se jí nepovede, tak se to obejde bez modřin. Dál už o této paní nic nevím, ale s určitostí můžu říci, že pokud s tímto individuem zůstane i nadále, tak se dalších narozenin nemusí dožít.
Je to volba každého člověka, jestli bude žít ve strachu anebo najde dostatek odvahy a udělá ve svém dosavadním životě radikální řez a bude žít jinak.